Argentinské tango

Argentinské tango je hudební a taneční styl, který pochází ze dvou velkých přístavů z oblasti Río de la Plata v Buenos Aires v Argentině a oblasti Montevidea v Uruguayi. Vznik se datuje na konec 19. století. Tango s největší pravděpodobností vzniklo díky přistěhovalcům několika evropských zemí (Itálie, Rusko, Německo, Španělsko, Polsko a smísením jejich lidové hudby a hudby místních kreolů, černochů a indiánů.

Taneční styl se vyznačuje vášní, nostalgií i melancholií. Typickým hudebním nástrojem pro Argentinské tango je bandoneon, který se vyrábí v Německu a Buenos Aires.

V dnešní době je Argentinské tango rozšířeno do celého světa ve formě koncertů, tanečních či divadelních představení, vystoupení profesionálních i amatérských tanečních párů, tanečních lekcí a kurzů pro veřejnost, ale především milong.

Oproti klasickému tangu je rozdíl v držení. Argentinské tango má typické „kulaté“ latinskoamerické držení vycházející z objetí, kontaktu v horní polovině těla a vzdálenějšího postoje pánví a nohou. Argentinské tango nemá předepsaná pravidla a je zcela vedené improvizací.

Taneční styly Argentinského tanga

  • Tango Oriental
  • Tango Canyengue
  • Tango Liso
  • Tango Salon
  • Tango Orillero
  • Tango Milonguero
  • Tango Nuevo
  • Neotango
  • Show Tango
  • Contemporary tango

Hudební styly argentinského tanga

  • Tango (2/4 rytmus)
  • Vals / Vals criollo (valčíková forma tanga 3/4 rytmus)
  • Milonga (rychlejší tempo 2/4 rytmus)
  • Canyengue
  • Candombe
  • Electrotango
  • Alternative Tango - původně netangová hudba přizpůsobená pro tango